Kočky

Adámek

Kastrovaný kocourek. Byl vyhozen na ulici jako koťátko během vánočních svátků, pravděpodobně nevhodný dárek. Velmi rád vymýšlí nové rošťárny, ke kterým pak snadno přemluví i jiné kočičí parťáky. 

Světluška

k nám přišla z útulku, kam byla přijata jako malé koťátko s těžkým úrazem hlavy, pravděpodobně po sražení autem nebo hozením kočičky o zem (praktiky některých lidí, jak se zbavit koťátek). Měla přetočené oči a silný otřes mozku. Přežila, podařilo se její stav stabilizovat. Jediné následky, které jí zůstaly jsou, že občas mhouří očka a je potřeba jí podávat léky na oči a zůstala malého vzrůstu. Je velmi mazlivá, plná energie a spolu s Adámkem tvoří nerozlučnou dvojku ve všelijakém dovádění. 

Mourelinka

Je nejstarší kočičkou u nás a zastává funkci kočičí mámy. Rozumná, má ráda svůj klid a na mazlení nejraději přijde ona sama. Ráda na všechno dohlíží, a my zase musíme dohlížet na to, aby při rozdávání pamlsků se na ní dostalo, jinak by rozdala nejdřív všem ostatním, i kdyby na ní nemělo zbýt už nic. 

Tuřínek

Na první pohled plachý kocourek, který však při nové situaci šéfuje všem ostatním a rozhoduje o tom, koho kočičí parta přijme mezi sebe. Mazlení od něj musí být zaslouženo a z jeho strany, jinak prchá. Pokud ale na pohlazení přijde, přede hlasitě a je tak miloučký, že nelze odmítnout. 

Rarášek

Flegmatický kocourek, kterého jen tak něco nerozhází, má rád svůj klid. Když však vyleze z pelíšku, je potřeba ho řádně potulit, jinak chodí za námi a hlasitě křičí, aby se připomněl. Má od nás přezdívku Rarášek "inženýr", protože vymyslí s jistotou, jak kterou skříňku otevřít, aby ostatní mohli prozkoumat, co v ní je zajímavého na zub či na hraní. Rarášek je po operaci kvůli močovým kamenům a na dietní stravě.

Mumínek

Největší a moc hodný kocourek, ovšem největší ubojínek a první, kdo mizí v případě "nebezpečí" nejlépe pod gauč. Rád se účastní kočičích rošťáren, na pohlazení chodí pravidelně a také jím nikdy nepohrdne. 

Pijuška

Kočička

Fredy

Toulavý kocourek si k nám přišel sám jednoho dne říct doslova o pomoc. Měl poraněnou pacičku, oteklé oko a byl tak vysílený, že překonal strach a přijal vděčně krmení a nakonec i pohlazení. Po několika dnech, kdy se vracel a začal si na nás zvykat jsme ho nechali vykastrovat. Po prohlídce veterinářkou byl zjištěn pokročilý věk (nejméně 10 let). Fredýsek se od té doby drží u nás, je kontaktní a vděčný za každé pohlazení i obstarání plného bříška.